Evropa čelí třetí vlně veder v roce 2026, teploty ve Středomoří mohou vystoupat až na 43 stupňů Celsia. Roste spotřeba elektřiny kvůli klimatizacím, což zatěžuje přenosové soustavy.

Vlna veder zvyšuje poptávku po elektřině

Evropské přenosové soustavy čelí vysoké zátěži. Důvodem je kombinace rekordních teplot a s nimi spojeného nárůstu používání klimatizací a ventilátorů. Podle Mezinárodní energetické agentury představovalo chlazení prostor v roce 2022 přibližně sedm procent celosvětové spotřeby elektřiny.

Při loňské vlně veder zaznamenala Francie večerní spotřebu o 25 procent vyšší, než je dlouhodobý průměr mimo sezónu.

Které země jsou nejzranitelnější

Analýza serveru Compare the Market pokrývá 85 zemí, které reprezentují 90 procent globální spotřeby elektřiny. Z evropských států vykazuje nejvyšší nárůst poptávky při extrémních vedrech Řecko, a to o 38,62 procenta. To je dodatečných 143,08 kilowatthodin na osobu za měsíc.

Následují Černá Hora s 22,49 procenta, Turecko s 21,91 procenta, Chorvatsko (17,76 procenta), Itálie (14,22 procenta) a Španělsko s 8,86 procenta.

Délka výpadků a jejich náklady

Při překročení kapacity sítě hrozí pokles frekvence a následné blackouty. Z evropských zemí má nejdelší průměrné roční výpadky Maďarsko, a to 2,92 hodiny. Následuje Slovinsko s 2,16 hodiny a Řecko s 1,63 hodiny.

Celkové roční náklady výpadků pro domácnosti jsou nejvyšší v Itálii, kde dosahují 154,7 milionu eur, těsně následované Polskem s 152,1 milionu eur.

Pomáhají obnovitelné zdroje?

Během loňské červnové a červencové vlny veder vzrostla denní spotřeba až o 14 procent. Podle analytiků z Ember pomohla stabilizovat soustavu rekordní výroba solárních elektráren. Během špiček pokryla fotovoltaika v Německu 33 až 39 procent tamní spotřeby.

Zemi pomáhají i zásobníky energie s kapacitou 14 gigawattů v bateriích a 10 gigawattů v přečerpávacích elektrárnách.