Tempo výstavby nemá v moderní historii obdoby

Čína provozuje přibližně 60 komerčních reaktorů a dalších 36 jich právě staví. Podle nejnovější zprávy čínské asociace jaderné energetiky má země průmyslovou kapacitu stavět až 50 reaktorových bloků současně.

Zpráva, nazývaná Blue Book, uvádí celkový instalovaný výkon čínské jaderné energetiky na přibližně 125 gigawattů. Čína tak patří mezi největší producenty jaderné elektřiny na světě.

Šestnáct dalších bloků má vydané stavební povolení, samotná výstavba ale zatím nezačala. Podle Blue Book by celkový instalovaný výkon mohl do roku 2040 dosáhnout přibližně 200 gigawattů.

Bilanční zpráva zároveň konstatuje, že čínské technologické schopnosti se posunuly od přebírání zahraniční technologie k vlastnímu vývoji. V některých oblastech se Čína dostala na čelní pozice.

Paralelní stavby zkracují dobu výstavby

Čína nerealizuje projekty postupně za sebou, ale souběžně na mnoha místech. Zkušenosti z probíhajících staveb se promítají přímo do nových projektů, což zkracuje celkovou dobu výstavby.

Čínští výrobci dnes kompletně zajišťují domácí výrobu hlavních komponent pro jaderné elektrárny. V roce 2025 dodali 148 kompletních sad komponent — téměř dvojnásobek oproti roku 2023.

Čína patří k malé skupině zemí s prakticky úplným průmyslovým systémem jaderné energetiky. Ten zahrnuje zpracování paliva i zásobování různých typů reaktorů.

Reaktor Hualong One míří i na zahraniční trhy

Blue Book zvlášť zdůrazňuje reaktorový typ Hualong One. Více než 40 bloků tohoto čínského modelu je v provozu nebo ve výstavbě — jak v Číně, tak v zahraničí.

Hualong One je reaktor třetí generace vyvinutý čínskými státními společnostmi. Jde o první čínský jaderný reaktorový design, který Čína prosazuje jako exportní produkt na mezinárodních trzích.

Čína do roku 2040 vyrovná celosvětový jaderný výkon

Podle prognóz z roku 2026 by Čína mohla do roku 2040 dosáhnout instalovaného výkonu až 200 gigawattů. To by se přibližně vyrovnalo dnešnímu celosvětovému jadernému výkonu mimo Čínu.

Zatímco evropské země jaderné bloky odstavují nebo staví jeden reaktor dvě desetiletí, Čína dokončí stavbu nového bloku za 60 až 84 měsíců. Tento rozdíl v rychlosti stavby se podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii přímo promítá do ceny výsledné elektřiny.

Čínská strategie sleduje několik cílů najednou: snížit emise oxidu uhličitého, stabilizovat dodávky elektřiny a omezit závislost na dovozu energie.

Rychlý rozvoj jaderné energetiky v Číně může ovlivnit světové energetické trhy. Levná a spolehlivá elektřina rozhoduje o konkurenceschopnosti průmyslu i o investičním prostředí, a to i mimo hranice samotné Číny.