Summit NATO, který v tureckém Ankaře začíná v úterý, má ukázat, zda evropské státy promění loňský závazek vydávat na obranu 5 procent HDP do roku 2035 ve skutečnou vojenskou sílu.
Debata se posouvá od slibů k realizaci
Jednání v Ankaře má podle organizátorů prověřit, zda evropské rozpočty rostou dost rychle na to, aby americký prezident Donald Trump zůstal v alianci angažovaný.
Loňský summit v nizozemském Haagu spojenci označili za průlom, protože se tam poprvé zavázali k výdajům 5 procent HDP na obranu do roku 2035, z toho 3,5 procenta na základní obranné potřeby a 1,5 procenta na širší bezpečnostní výdaje.
Letošní jednání se má posunout od slibů k jejich naplňování – k otázkám nákupu zbraní, průmyslové kapacity, podpory Ukrajiny a fungování aliance, kterou Trumpova administrativa nazývá „NATO 3.0“.
„Toto je summit NATO, na kterém aliance přechází od sdílení zátěže k jejímu přenášení na Evropu,“ — Ulrike Franke, analytička European Council on Foreign Relations
Ředitel programu pro Evropu, Rusko a Eurasii v Centru pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) Max Bergmann upozorňuje, že aliance byla 77 let budována kolem americké síly, a přenesení odpovědnosti na Evropu je tak stejně politická otázka jako vojenská.
Generální tajemník NATO Mark Rutte se podle něj snaží udržet Trumpa angažovaného, aniž by se řešilo, co dělat, pokud USA svou roli v Evropě omezí.
Kdo v Evropě zbrojí nejrychleji
Nejrychleji na požadavek vyšších výdajů reagovaly Polsko a pobaltské i severské státy, které leží blíže Rusku. Větší ekonomiky postupují pomaleji kvůli fiskálním omezením a vnitřní politice.
Kritice za výši obranných rozpočtů už čelí Španělsko a Francie, zatímco Británie a Francie se potýkají s vážnými rozpočtovými omezeními, přestože nutnost vydávat víc uznávají.
Ukrajina jako zdroj vojenských inovací
Ukrajina zůstává v Ankaře jedním z hlavních témat po více než čtyřech letech plnohodnotné války s Ruskem. Debata se má týkat dlouhodobé vojenské podpory Kyjeva i jeho vlastního obranného průmyslu.
Ruská armáda podle ředitele bezpečnostního oddělení CSIS Setha Jonese v roce 2026 vojensky výrazně selhává, což dokládají rostoucí ztráty a ústup na frontě. Kyjev zároveň zesílil dálkové údery dronů a raket na energetickou, vojenskou a logistickou infrastrukturu v Rusku.
Proč hostí summit právě Turecko
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan by úspěšným summitem chtěl podle Bergmanna potvrdit ústřední roli Turecka v alianci a posílit vyjednávací pozici Ankary v přístupu k evropským zakázkám na obranu, přestože země není členem Evropské unie.
Podle Bergmanna jsou hlavními cíli Turecka právě zakázky na obranu a upevnění legitimity Erdoğanovy vlády, kterou provázejí obavy z demokratického oslabování země.
Setkání lídrů NATO se od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 konají každoročně. Podle Bergmanna by ho nepřekvapilo, kdyby šlo o poslední summit za současného Trumpova mandátu, a to kvůli nejistotě kolem plánovaného summitu v Albánii a blížícím se americkým volbám v roce 2028.