Probíhající konflikty a výpadky na světových energetických trzích mohou kvůli růstu cen paliv, hnojiv a potravin uvrhnout do hladu miliony dalších lidí, varoval šéf Mezinárodního fondu pro zemědělský rozvoj (IFAD).

Křehký pokrok v boji s hladem

Zpráva OSN o potravinové bezpečnosti, zveřejněná v úterý, zaznamenala mírné zlepšení v posledních letech. Přesto předpokládá, že do roku 2030 by chronickým hladem mohlo trpět více než 500 milionů lidí, přičemž největší podíl zátěže ponese Afrika.

Prezident IFAD Alvaro Lario v rozhovoru pro agenturu The Associated Press uvedl, že geopolitické napětí a možné výpadky lodní dopravy a energetických dodávek, by mohly přivést do hladu dalších 9 až 18 milionů lidí, pokud otřesy budou pokračovat.

„Nacházíme se v éře, kdy máme nejvyšší počet konfliktů a jejich počet stále roste… kdykoli vypukne konflikt, roste i hlad, vysídlení a počet uprchlíků.“ — Alvaro Lario, prezident IFAD

Konflikty zvyšují ceny energií a hnojiv

Podle Laria jsou právě probíhající konflikty, jako válka s Íránem a ruská invaze na Ukrajinu, hlavní příčinou růstu cen energií a hnojiv.

Výpadky v lodní dopravě a dodávkách zemědělských vstupů zasahují potravinové systémy po celém světě, přičemž nejvíce dopadají na malé farmáře závislé na naftě pro čerpání vody, sklizeň a přepravu zboží na trh.

Podle zprávy OSN vzrostly průměrné globální náklady na zdravou stravu na 4,28 dolaru parity kupní síly na osobu denně, oproti 3,44 dolaru v roce 2021. Nejvyšší náklady zaznamenala Latinská Amerika a Karibik s hodnotou 4,91 dolaru.

Náklady na zpracování, logistiku a velkoobchod přitom tvoří až 40 procent celkových nákladů na potraviny. Generální ředitel Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) Qu Tung-jü zdůraznil, že ukončení hladu vyžaduje politický závazek, trvalé investice a vhodné politiky.

Klimatické šoky přidávají na tlaku

Zpráva označuje dostupnost potravin za jednu z největších výzev světové potravinové bezpečnosti. Zhruba třetina světové populace si podle Laria stále nemůže dovolit zdravou stravu, v nízkopříjmových zemích toto číslo dosahuje až 77 procent.

Povodně, dlouhotrvající sucha a extrémní horka podle Laria stále častěji narušují zemědělství po celém světě a stávají se běžnou realitou pro mnoho komunit.

Fond proto zvyšuje investice do programů klimatické adaptace, které mají pomoci venkovským komunitám čelit povodním, suchům a extrémnímu horku.

Afrika jako epicentrum krize

Zpráva označuje Afriku za nejnaléhavější problém potravinové bezpečnosti na světě. Kontinent poprvé předstihl Asii v počtu hladovějících lidí a do roku 2030 by zde mohlo žít téměř 60 procent chronicky podvyživených lidí na světě.

Lario tento posun přičítá rychlému růstu populace a pomalejšímu ekonomickému růstu ve srovnání s částmi Asie. Africké země podle něj ročně dovážejí potraviny za téměř 100 miliard dolarů, což podtrhuje potřebu silnější místní produkce, skladování a distribuce.

Konflikty, výpadky na energetických trzích a klimatické extrémy podle Laria hrozí zvrátit dosavadní pokrok, pokud vlády nebudou investovat do odolnějších potravinových systémů.