Přes tisíc nálezů u plánované rychlodráhy na Moravě
Archeologové z Archeologického centra Olomouc odkryli při přípravě vysokorychlostní železnice mezi Nezamyslicemi a Kojetínem přes tisíc archeologických objektů. Výzkum probíhal na úseku dlouhém 1,2 kilometru a trval od dubna do října loňského roku.
Naleziště podle centra patří k nejbohatším sídelním komplexům v této části Moravy. Nálezy dokumentují osídlení údolí řeky Hané od starší doby bronzové až po římské období.
Výzkum je součástí modernizace železniční trati Brno–Přerov. Celková délka stavebního úseku, do něhož odkryv spadá, činí 9,6 kilometru.
Nejstarší fáze osídlení náleží věteřovské kultuře starší doby bronzové. Archeologové identifikovali sloupové domy s pletenou a mazanicí omítnutou stěnou. Po požárech části stěn zuhelnatěly a zachovaly se jako vypálená hlína.
Pohřby, bronzové šperky i doklady kovolitectví
Některé kusy mazanice nesou na vnější straně hladký povrch, na vnitřní pak otisk pletených větví. Tyto stopy prozrazují způsob stavby i úpravy tehdejších obydlí.
Ze stejného období pocházejí keramika, přesleny, korálky a kostěná jehlice. Na lokalitě se našla také bronzová jehlice s hlavicí kyperského typu, která může svědčit o ještě starší aktivitě na místě.
Odkryty byly dva sídlištní hroby. V jednom případě ležel dospělý jedinec pohřbený společně s dítětem. Ostatky čeká antropologická analýza.
Mladší fázi zastupuje kultura popelnicových polí, konkrétně slezská skupina z pozdní doby bronzové a platěnická skupina z počátku doby železné. Nápadné jsou čtyři objekty s lidskými pozůstatky. V jednom z nich bylo vedle sebe uloženo šest lebek.
„Přítomnost částečných pozůstatků naznačuje specifické rituální praktiky.“ — Archeologické centrum Olomouc
Kremace byla v kultuře popelnicových polí běžná, proto přítomnost neúplných kosterních pozůstatků místo celých pohřbů naznačuje odlišný rituální záměr. Další analýzy mají tento vzorec objasnit.
Na okraji sídliště archeologové zdokumentovali doklady bronzoliteckého provozu. Kamenné licí formy a zlomky kelímků svědčí o odlévání kovů na místě. Nalezena byla také skupina bronzových předmětů — sekery, jehlice, náramek a nůž.
Vzácný nástroj z římského období a plány dalšího výzkumu
Tyto nálezy spadají do přechodného období mezi dobou bronzovou a starší dobou železnou a ukazují na specializovanou dílnu. Laboratorní testy prověří, zda kamenné formy obsahují zbytky kovu.
Mladší dobu železnou zastupují stopy laténského osídlení. Nejmladší fáze náleží římskému období, kdy oblast obývaly germánské skupiny.
Z římského období pochází také vápenná pec sloužící k výrobě materiálu pro omítky nebo výzdobu keramiky. Výjimečným nálezem je dobře zachovaný průvlak — nástroj na tažení kovu do tenkých drátů.
V otvorech průvlaku se mohou zachovat zbytky zpracovaného kovu. Badatelé plánují spektrometrickou analýzu, která by mohla prokázat výrobu kroužkového pletiva. Nálezy tohoto druhu jsou ve střední Evropě vzácné.
Průvlak je kovářský nástroj s řadou otvorů různého průměru. Kov se jím protahoval a ztenčoval na drát, který se následně používal například k výrobě kroužkové zbroje.
Všechny nalezené předměty byly převezeny do laboratoří v Olomouci, kde probíhá jejich čištění, konzervace a dokumentace. Výsledky budou zveřejňovány průběžně.
Archeologové upozorňují, že rozsáhlé záchranné výzkumy jsou časově i technicky náročné. Změny ve financování nebo legislativě by podle nich mohly omezit budoucí práce a vést ke ztrátě archeologických dokladů.
