Znojemští policisté zablokovali podezřelý převod čtvrt milionu korun na kryptoměnovou peněženku, peníze se muži vrátily na účet. Ještě týž den je vložil do další investice a přišel o více než 1,5 milionu korun.
Zablokovaný převod na kryptoměny
Znojemští kriminalisté se specializací na kybernetickou kriminalitu prověřovali v březnu podezřelé transakce na účtu společnosti obchodující s kryptoměnami. Podnět k prověření podal Finanční analytický úřad Ministerstva financí.
Muž na účet převedl čtvrt milionu korun a směnil je za virtuální měnu. Další převod na externí kryptoměnovou peněženku ale policisté zablokovali a prostředky zajistili pro podezření z nedbalostního trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti.
Muž během prověřování policisty opakovaně kontaktoval s tím, že jde o jeho finance a potřebuje je z rodinných důvodů ihned zpět. Policisté ověřili oprávněnost jeho nároku a peníze mu vrátili na účet.
Zároveň ho poučili o rizicích podobného chování na internetu, muž slíbil, že podobné investice dělat nebude.
Nová investice a ztráta 1,5 milionu korun
Ještě téhož dne, kdy mu peníze policisté vrátili, je muž vložil do další investice. Neznámý pachatel ho přiměl k několika dalším platbám na zahraniční účty, celková investovaná částka přesáhla 1,5 milionu korun. Na podstatnou část peněz si muž vzal úvěr.
Minulý týden muž zjistil, že s penězi zřejmě není něco v pořádku, a znovu se obrátil na znojemské kriminalisty. Vzhledem ke zpoždění oznámení mají policisté podle svého vyjádření malou šanci peníze zajistit.
Případ nyní prověřují jako podvod. Muž kromě peněz poskytl podvodníkům i kopie svých osobních dokladů.
Opakovaný scénař investiční pasti
Případ ze Znojma ilustruje fenomén tzv. „investiční pasti“, ve které se oběť stává psychologicky závislou na vidině zisku.
Jakmile podvodníci jednou uspějí, využívají nátlakovou techniku, při které lidé pokračují v investování jen proto, že už do něj „utopili“ hodně prostředků, i když je jasné, že celá věc je ztrátová.
V případě, kdy pachatelé získají i kopie dokladů totožnosti, se riziko z finanční ztráty rozšiřuje na identitní podvod, kdy mohou být na jméno oběti sjednávány další úvěry bez jejího vědomí.
Kritickým bodem celého procesu je okamžik, kdy se investice přesune do neregulovaného prostředí zahraničních kryptoměnových peněženek.
Zatímco banky mají systémy pro detekci podezřelých transakcí, kryptoměny umožňují okamžitý a často nevratný přesun prostředků mimo jurisdikci českých orgánů činných v trestním řízení.
Úspěšné zablokování prvotní transakce policií je v takovém případě spíše výjimečným úspěchem. Jakmile jsou peníze jednou převedeny do digitálního podsvětí, šance na jejich návrat se blíží nule.
Policie opakovaně veřejnost upozorňuje, aby při investování důkladně prověřovala, komu peníze svěřuje.
Sliby vysokých a rychlých výnosů bez rizika označuje za varovný signál a doporučuje případné nabídky konzultovat s odborníky ještě před odesláním peněz, jak uvádí ve svém sdělení.
