Americký ministr obrany Pete Hegseth ve čtvrtek v sídle NATO v Bruselu oznámil šestiměsíční přezkum amerických sil v Evropě a tvrdě kritizoval spojence za pomalé převzetí odpovědnosti za vlastní bezpečnost.
Přezkum potrvá šest měsíců
Hegseth uvedl, že výsledek přezkumu závisí na tom, jak rychle Evropa převezme hlavní odpovědnost za svou obranu. Oznámení překvapilo evropské spojence i Kanadu, kterým Pentagon dříve sliboval úzkou koordinaci při snižování americké přítomnosti.
„Bude to skutečný přezkum… některé země v něm neuspějí a jiné projdou na výbornou.“ — Pete Hegseth, ministr obrany USA
Spojené státy mají v Evropě zdaleka největší ozbrojené síly aliance. Prezident Donald Trump a Pentagon v posledních měsících vysílali protichůdné signály o tom, zda americkou vojenskou přítomnost na kontinentu snižují, nebo posilují.
Před několika týdny americká administrativa uvedla, že v případě napadení člena NATO již neposkytne tolik vojenské podpory. Trump rovněž opakovaně hovořil o snaze získat Grónsko, autonomní území patřící spojeneckému Dánsku.
Veřejná kritika kvůli základnám a migraci
Hegseth ve svém projevu označil za „ostudné“, že evropští spojenci neumožnili americkým silám využít základny v Evropě k útokům na Írán. Přezkum podle něj posoudí i to, zda mají USA plný přístup k základnám a přeletům, „když je potřebují“.
Ministr kritizoval také evropské politiky v oblasti migrace a genderové rovnosti. Jeho slova připomněla únorový projev viceprezidenta JD Vance z loňského roku, který mnohé Evropany rozladil.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ve čtvrtek uvedl, že evropští spojenci a Kanada loni vydali na obranu o 90 miliard dolarů více, což je nárůst o 20 procent oproti roku 2024. Většina evropských zemí navíc po vlně migrace před více než deseti lety své hranice zpřísnila.
Krátká návštěva a plány bez USA
Pro Hegsetha šlo o vzácnou návštěvu NATO a první v tomto roce poté, co v únoru schůzku vynechal. Jednání opustil dříve, než ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval spojence k dodávkám dalších zbraní.
Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, kterým je Američan, pracuje na záložních plánech obrany kontinentu. USA signalizovaly 3. června, že v případě krize již nebudou poskytovat letadlovou loď, doprovodné lodě, tankovací letouny ani desítky stíhaček.
Administrativa argumentuje tím, že musí počítat se dvěma souběžnými konflikty a potřebuje více prostředků pro případný střet s Čínou v indo-pacifickém regionu.
Jaderné zbraně v Evropě zůstanou
USA neplánují stáhnout jaderné zbraně rozmístěné v Evropě, které jsou klíčem k odstrašovací roli NATO. Jaderná plánovací skupina aliance po čtvrtečním jednání vydala první prohlášení za 19 let.
Podle něj zůstávají strategické jaderné síly aliance „nejvyšší zárukou bezpečnosti spojenců“. Ministři se shodli na modernizaci jaderných kapacit a posílení plánovací schopnosti NATO.
Podle Článku 5 zakládající smlouvy považuje 32 spojenců útok na jednoho z nich za útok na všechny. Tento závazek je ale nezavazuje k poskytnutí vojenské podpory, ačkoli mnozí by ji pravděpodobně poskytli.
Summit lídrů NATO se uskuteční v Turecku 7. a 8. července.