Česko podepsalo smlouvu na výstavbu dvou nových reaktorů a plánuje rozšíření jaderných kapacit. Stát chce do roku 2040 pokrýt jadernou energií 68 procent spotřeby elektřiny, což by ho zařadilo po bok Francie.

Korejská smlouva za 18 miliard eur

V červnu 2025 Česko podepsalo smlouvu s jihokorejskou společností KHNP na výstavbu dvou reaktorů APR-1000 v Dukovanech. Každý reaktor má výkon 1 050 megawattů a celá zakázka vyjde na 18 miliard eur.

Stavba začne v roce 2029 a první blok by měl být spuštěn v roce 2036. Existuje také opce na další dva reaktory v Temelíně.

Státní energetická společnost ČEZ, která ovládá 70 procent tuzemské výrobní kapacity, dostane státní úvěry pokrývající 70 až 80 procent nákladů projektu. Evropská komise tento postup schválila v rámci pravidel o státní podpoře.

Česko zároveň 24. dubna podepsalo dohodu se společností Rolls-Royce o malých modulárních reaktorech. Povolení pro jejich výstavbu chce vláda získat do roku 2030.

„Jaderná energie může hrát roli, ale je třeba zvážit náklady.“ — Alexander Roth, expert Bruegel

Energetická krize jako spouštěč

Česká jaderná expanze se zrychlila v době, kdy válka v Íránu a uzavření Hormuzského průlivu narušily dodávky zkapalněného zemního plynu do Evropy. Energetické trhy zasáhl nový šok.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen označila dřívější odklon od jaderné energie za strategickou chybu. Brusel vyčlenil na vývoj malých modulárních reaktorů 330 milionů eur.

Česká vláda plánuje ukončit těžbu uhlí v roce 2033 a jadernou energii považuje za páteř tohoto přechodu. Rostoucí spotřeba elektřiny v datových centrech a elektromobilech přitom vyžaduje stabilní základní zdroje.

Česko vede visegrádský blok

V rámci Visegrádské skupiny, tedy aliance Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, se Praha stala lídrem v jaderné energetice. Česká smlouva s KHNP jako první překročila cílovou čáru.

Maďarsko a Slovensko nyní sledují český model financování a výběrového řízení. Česko navíc každoročně vyváží přibližně 15 terawatthodin elektřiny a stabilizuje regionální síť.

Průzkumy ukazují, že jadernou expanzi podporuje 71 až 78 procent české veřejnosti, což patří k nejvyšším číslům v Evropě. Silná podpora umožňuje vládě prosazovat projekty tohoto rozsahu.

Pochybnosti o harmonogramu a nákladech

Roth z think tanku Bruegel upozorňuje, že nedávno dokončené jaderné projekty v Evropě byly drahé a trvaly příliš dlouho. Politická vůle podle něj ekonomiku sama o sobě nezmění.

Roth také zdůrazňuje, že solární panely a větrné elektrárny lze postavit výrazně rychleji než jaderné bloky, jejichž výstavba trvá zpravidla desetiletí. Fossil fuels lze tak podle něj opustit dříve jinými cestami.

Francie si v tendru na Dukovany nevedla dobře. Její reaktor EPR1200 provázely průtahy a překročení rozpočtu ve Flamanville a ve finském Olkiluotu. KHNP naproti tomu dokončila více bloků v Jižní Koreji včas.

Překážky, které zbývají vyřešit

Rakousko projekt Dukovany kritizuje a podalo právní námitky proti evropské státní podpoře pro tuto elektrárnu. Výběr místa pro trvalé úložiště jaderného odpadu musí Česko dokončit do konce tohoto desetiletí.

Malý modulární reaktor je kompaktnější typ jaderného zdroje s výkonem obvykle do 470 megawattů. Na rozdíl od velkých bloků se vyrábí z prefabrikovaných dílů a lze ho instalovat i tam, kde klasická jaderná elektrárna nestojí.

Lokalizace výroby a zapojení českého průmyslu

Klíčovým faktorem české jaderné cesty je zapojení tuzemských firem, které mají podle uzavřených memorand realizovat až 60 procent celkového objemu prací na nových blocích.

Korejská společnost KHNP již v dubnu 2026 specifikovala seznam hlavních subdodavatelů z řad českých strojírenských podniků, což má zajistit nejen transfer technologií, ale i dlouhodobý servis nezávislý na zahraničních dodávkách.

Tato lokalizace je zásadní pro dodržení stanoveného harmonogramu, který počítá s betonáží prvních základových desek v Dukovanech v roce 2029.

Ministr průmyslu a obchodu v souvislosti s tím potvrdil, že stát připravuje speciální vzdělávací programy pro jaderné inženýry, aby pokryl narůstající poptávku po kvalifikované pracovní síle v energetickém sektoru.

Role SMR v průmyslových aglomeracích a transformace teplárenství

Kromě velkých bloků v Dukovanech hraje v energetické koncepci 2026 zásadní roli nasazení malých modulárních reaktorů (SMR) od Rolls-Royce, které mají postupně nahradit uhelné zdroje v teplárenství.

První pilotní projekt v areálu jaderné elektrárny Temelín získal v dubnu 2026 prioritu v rámci schvalovacích procesů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Tyto reaktory s výkonem 470 MW jsou navrženy tak, aby mohly být integrovány do stávajících soustav centrálního zásobování teplem ve velkých městech, jako je Ostrava nebo Ústí nad Labem.

Vláda počítá s tím, že sériová výroba modulů výrazně sníží investiční rizika a umožní Česku stát se exportním centrem pro jaderné komponenty v rámci celého regionu střední a východní Evropy.

Strategický vstup ČEZ do Rolls-Royce SMR

V říjnu 2024 vstoupila společnost ČEZ kapitálově do projektu Rolls-Royce SMR, když získala přibližně 20% podíl. Investice byla součástí širšího financování projektu, do kterého vstoupili i další partneři včetně britské vlády a investorů z energetiky.

Český stát drží v ČEZ podíl zhruba 70 %. Díky vstupu do Rolls-Royce SMR získal ČEZ zastoupení v orgánech společnosti a přístup k technologii malého modulárního reaktoru s plánovaným elektrickým výkonem přibližně 470 MW.

Dne 24. dubna 2026 podepsaly ČEZ a Rolls-Royce SMR dohodu o spolupráci na přípravě projektu malého modulárního reaktoru v lokalitě Temelín. Dohoda pokrývá přípravné práce včetně studií proveditelnosti, povolovacích procesů a technického rozpracování projektu.

Na přípravě a budoucí výrobě komponent se mají podílet i české průmyslové firmy. Společnost Škoda JS v roce 2026 oznámila rozšíření výrobních kapacit a nábor nových zaměstnanců v souvislosti s očekávanými zakázkami pro jadernou energetiku včetně SMR.