Evropská unie loni vydala ruským občanům přes 618 tisíc schengenských víz, přestože po ruské invazi na Ukrajinu zavedla přísnější pravidla pro jejich udělování. Kritiku vyvolávají zejména tři členské státy, které vízovou politiku vůči Rusům výrazně zmírnily.
Ministři kritizují tři země
Dvacet ministrů ze schengenských zemí včetně Švédska, Česka, Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Nizozemska, Norska a Polska podepsalo společné prohlášení, ve kterém odsuzuje praxi některých států jako rozpor s doporučeními Evropské komise. Podle nich jde o „vážné selhání společné politiky vůči agresorskému státu“.
„Během doby, kdy Ukrajinci umírají, by si Rusové neměli užívat dovolenou na evropských plážích“ — Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí
Nejvíce víz mezi kritizovanými zeměmi vydala v roce 2025 Itálie, konkrétně 161 121 víz, což představuje nárůst o 8900 oproti předchozímu roku. Francie udělila 156 547 víz, tedy o 32 657 více než v roce 2024, a Španělsko vydalo 123 359 víz, o 11 822 více než rok předtím.
Ministři ve svém prohlášení upozornili, že jednota Evropské unie je v době geopolitické konfrontace klíčová. Zároveň vyjádřili znepokojení nad rostoucím počtem ruských turistů na evropských plážích v době, kdy rakety a drony útočí na civilní infrastrukturu na Ukrajině.
Komise slibuje revizi pravidel
Evropská komise na dopis ministrů zareagovala příslibem revize vízového kodexu, která má proběhnout příští rok. Udělování víz zůstává v pravomoci jednotlivých členských států, komise pouze stanovuje obecná pravidla. Mluvčí komise pro migraci Markus Lammert v červnu podle Euronews uvedl, že komise navrhne cílená restriktivní vízová opatření proti bezpečnostním rizikům ze strany nepřátelských třetích zemí.
Bezpečnostní rizika spojená se vstupem ruských občanů do EU vedla už loni v listopadu ke zpřísnění vízových pravidel. Ruští občané od té doby nemohou získat víza s vícenásobným vstupem a musí žádat o samostatné vízum pro každou cestu do unie. Cílem opatření je omezit ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti členských států.
Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová zdůvodnila zpřísnění bezprecedentními drogovými útoky a sabotážemi na území unie. Cestování do EU a volný pohyb v rámci schengenského prostoru označila za výsadu, nikoli samozřejmost. Schengenský prostor zahrnuje 25 zemí EU spolu s Islandem, Lichtenštejnskem, Norskem a Švýcarskem.
Unie v červenci schválila také 21. sankční balíček proti Rusku, který má připravit půdu pro zákaz vstupu ruských bojovníků na území EU. Komisař pro vnitřní věci Magnus Brunner v rozhovoru pro irský RTÉ News uvedl, že počet vydaných víz výrazně klesl oproti čtyřem milionům ročně před začátkem války, přesto jich podle něj zůstává „stále příliš mnoho“.
