Německý amatérský archeolog objevil v poli u města Wesseling jižně od Kolína nad Rýnem 934 římských stříbrných denárů. Jde o největší nález mincí z doby císaře Hadriána, jaký byl na území Německa dosud učiněn.
Jak poklad objevili
Oliver Riedl zaznamenal signál detektoru kovů i poté, co v zemi našel několik prvních mincí. Rozhodl se proto přivolat odborníky z archeologického úřadu.
„Bylo mi jasné, že tu je zakopáno něco většího,“ — Oliver Riedl, amatérský archeolog
Následný odborný výzkum na místě odhalil celkem 934 stříbrných denárů o celkové hmotnosti 3,1 kilogramu. Nález nyní vystavuje LVR-LandesMuseum Bonn.
Původ a stáří pokladu
Podle zjištění Úřadu pro ochranu archeologických památek v Porýní byly mince pravděpodobně záměrně uloženy ve druhé čtvrtině druhého století po Kristu. Archeologové z toho usuzují, že šlo o úmyslné uschování majetku.
Erich Classen, státní archeolog a ředitel úřadu, uvedl, že v tehdejší době neexistovaly banky, a proto lidé ukrývali cennosti přímo v zemi. Zároveň dodal, že není jasné, proč si majitel poklad později nevyzvedl, možná zemřel dřív, než mohl o úkrytu někoho informovat.
Podobné nálezy z římské doby nejsou v Německu ničím výjimečným. Poklady z druhého století po Kristu v takovém rozsahu jako ten z Wesselingu jsou však podle archeologického úřadu vzácné.
Hodnota mincí v římské armádě
Přesnou hodnotu pokladu v době jeho ukrytí je obtížné odhadnout, archeologové ale vycházejí z dobově doloženého platu římských legionářů. Podle Rahel Otte, výzkumné pracovnice archeologického úřadu, vydělával běžný voják v legii 300 denárů ročně, přičemž zhruba polovina této částky šla na stravu a výstroj.
Legionář by tak podle Otte musel našetřit celý svůj disponibilní příjem po dobu přibližně šesti let, aby nashromáždil částku odpovídající wesselingskému pokladu. Kdo přesně toto jmění nastřádal, zůstává podle archeoložky neznámé.
Oblast dnešního Kolína nad Rýnem byla pod římskou kontrolou přibližně od roku 39 před Kristem do roku 459 po Kristu. Římané zde pod velením generála Marca Vipsania Agrippy vybudovali vojenskou základnu na ochranu hranice podél Rýna, z níž později vznikla Colonia Agrippina, dnešní Kolín nad Rýnem.
