Ruský prezident Vladimir Putin při čtvrtečním jednání v Kremlu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem pohrozil, že Rusko bude cílit na jakékoli zahraniční vojáky nasazené na Ukrajině.
Putinovy požadavky při jednání v Kremlu
Putin odmítl zmírnit územní nároky a trvá na plné kontrole nad čtyřmi ukrajinskými regiony, které Moskva označuje za anektované. Vyslání zahraničních mírových jednotek na Ukrajinu popsal jako pokračování války.
Witkoff s Kushnerem, kteří do Ruska jezdí opakovaně, chtěli podle dvou osob obeznámených s jednáním mimo jiné zajistit účast Evropy v dalších rozhovorech. Witkoff po schůzce potvrdil, že se evropští zástupci k příštímu kolu připojí.
Washington i Moskva vyzývají evropské lídry, aby jmenovali jediného zástupce, který povede jednání jejich jménem. Putin ve čtvrtek uvedl:
„Jakmile bude jmenován (…) hlavní vyjednavač oprávněný mluvit za Evropu, vznikne čtyřstranný dialog“ — Vladimir Putin, prezident Ruska.
Reakce evropských představitelů
Lídři Evropské unie mají v pátek projednat, kdo bude mluvit za Evropu, zatím ale odmítají určit jednu osobu. Kallasová navrhla, aby unii zastupovala ona spolu s Costou.
Jeden činitel EU uvedl, že u záležitostí týkajících se unie ji budou zastupovat její instituce, a jmenování zvláštního zástupce neočekává.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová připomněla, že Evropa už má bezpečnostní architekturu v podobě helsinských dohod a Budapešťského memoranda, které zaručovalo územní celistvost Ukrajiny. Rusko podle ní tyto dohody neplní.
V Dublinu se na summitu Evropského politického společenství schází více než 45 evropských lídrů, bez zástupců Běloruska a Ruska. Američtí vyslanci tam mají informovat prezidenta Zelenského o moskevském jednání.
Francouzský prezident Emmanuel Macron význam jediného vyjednavače snížil s tím, že obsah určuje formát. Německý kancléř Friedrich Merz řekl, že nejprve je třeba přimět Putina k jednání a teprve poté řešit evropského vyslance.
Omezení Starlinku na frontě
Zelenskyj obvinil satelitní službu Starlink Elona Muska z poškozování schopnosti Ukrajiny bránit se ruským dronům, poté co ukrajinští vojenští činitelé ohlásili nová omezení systému.
Podle Zelenského je vojenská verze Starshield, financovaná Pentagonem, už několik dní omezena na rychlost 100 mil za hodinu (161 km/h) podél fronty i na okupovaném území.
Podobná omezení vyvolala už v minulém měsíci nejasnosti, kdo je nařídil. Musk a Trumpova administrativa svalovali odpovědnost jeden na druhého, než byla služba částečně obnovena.
Podle Zelenského nová omezení ztěžují ukrajinským silám zachytávání stále vyspělejších ruských dronů s tryskovým pohonem. Kyjev požádal Washington o vysvětlení a prezident tvrdí, že nejde o technickou závadu, ale o záměrný zásah.