Německo, Rakousko, Dánsko, Řecko a Nizozemsko zahájily s Rwandou jednání o společném centru pro vracení odmítnutých žadatelů o azyl. Rakouský kancléř Christian Stocker oznámil, že chtějí začít už v roce 2027.
Jednání ministrů proběhla ve Vídni
Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt jednal ve Vídni s ministry z Dánska, Řecka, Nizozemska a Rakouska. Záměr poté představil Stocker na tiskové konferenci, které se zúčastnila i dánská premiérka Mette Frederiksenová.
Konzervativní kancléř za ÖVP označil takzvaná návratová centra za historickou změnu paradigmatu v evropské migrační politice. Zároveň řekl, že je potřeba mít ve vlastním domě pořádek.
„Musíme být pány ve vlastním domě.“ — Christian Stocker, rakouský kancléř.
Členské státy EU v minulém měsíci definitivně vytvořily právní základ pro centra ve třetích zemích, označovaná také jako return hubs. Mají do nich mířit lidé povinní opustit zemi, které nelze vrátit do vlasti, protože ji například odmítá přijmout.
Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris začátkem listopadu stanici ERTNews řekl, že se opatření týká výhradně lidí s zamítnutou žádostí o azyl. Žadatelů, jejichž řízení stále probíhá, se netýká.
Dřívější pokusy Británie a Itálie
Do přijetí unijní úpravy neexistoval pro dohody s třetími zeměmi o centrech pro vyhoštění žádný společný právní rámec. Podobné snahy Itálie a Británie se ukázaly jako nákladné a právně sporné.
Dohoda mezi Británií a Rwandou vstoupila v platnost v dubnu 2024. Británie chtěla do Rwandy posílat migranty, kteří přicestovali nelegálně, a ti tam měli mít možnost požádat o azyl. Rwanda měla na oplátku dostat miliony na jejich integraci.
Dohoda stála Británii zhruba 700 milionů liber, tedy asi 810 milionů eur. Podle oficiálních údajů z Londýna odletěli do Rwandy dobrovolně jen čtyři migranti. Britský nejvyšší soud dohodu nakonec prohlásil za nezákonnou.
Itálie uzavřela s Albánií dohodu o přesunu azylových řízení pro vybrané skupiny. Premiérka Giorgia Meloniová později rozhodla, že se tamní tábory budou využívat i pro vyhošťovací vazbu. Případ řeší Soudní dvůr EU.
Podle posudku k případu smí Itálie v Albánii zřizovat zadržovací centra, pokud budou dodržena práva migrantů. Posudek je nezávazný, soud se jím ale může při nadcházejícím rozsudku řídit.
Kritika politiků a unijní agentury
Politici SPD a Zelených zpochybnili plán ještě před vídeňskými rozhovory. Expert SPD na vnitřní bezpečnost Sebastian Fiedler upozornil na potřebu vyjasnit situaci v oblasti lidských práv ve Rwandě. Pokud se Dobrindt na Rwandě ve Vídni dohodne, Bundestag podle něj důkladně prověří, co Německo slíbilo.
Předseda Zelených Felix Banaszak označil plán v rozhovoru pro list taz za nepřijatelný výprodej evropských hodnot. Dobrindt si podle něj za velké peníze kupuje zdání tvrdosti, ale vytváří jen bídu a nezodpovědnost.
Agentura EU pro základní práva v prohlášení zdůraznila, že při dohodě o vyhoštění s třetí zemí musí být zajištěno dodržování základních práv dotčených osob. Stát je navíc nesmí vyhostit do zemí, kde jim hrozí nebezpečí.