Starší dospělí, kteří trávili denně alespoň 42 minut na jasném světle, měli o 17 procent nižší relativní riziko demence. Ukázala to analýza dat téměř 88 tisíc lidí.
Jak souvisí denní světlo s demencí
Výzkumníci z Guangzhou Medical University v Číně v časopise General Psychiatry publikovali analýzu dat z britské databáze UK Biobank. Účastníci nepřetržitě nosili sedm dní světelný senzor.
Lidé vystavení většímu množství denního světla měli zhruba o osm let později výrazně nižší riziko demence. Čím delší byla expozice přirozenému či umělému světlu, tím silnější souvislost vycházela.
Jasné světlo o intenzitě 5 000 luxů a více se ukázalo jako lepší prediktor demence než šest dalších tradičních rizikových faktorů, mezi nimi obezita, konzumace alkoholu, znečištění ovzduší a ztráta sluchu.
U koho byla souvislost nejsilnější
Nejvýraznější byla souvislost u nočních sov (na rozdíl od ranních ptáčat), u lidí s vyšší noční expozicí světlu a u nositelů genetických rizikových faktorů demence.
Více denního světla bylo u nočních sov spojeno s až 41% nižším rizikem demence. U nositelů alely APOE ε4 s vyšší expozicí dennímu světlu šlo až o 27 procent.
Co je známo o mechanismu
Jak světlo ovlivňuje kognitivní pokles, není známo. V této observační studii měli lidé s vyšší expozicí dennímu světlu tendenci mít větší objem nebo povrch částí mediálního temporálního laloku.
Tato oblast hraje důležitou roli v paměti a patří mezi první, které demence zasahuje. Světlo může na mozek působit i nepřímo.
Dřívější studie zjistily, že úroveň denního světla předpovídá nižší riziko velké depresivní poruchy, která je sama rizikovým faktorem demence.
Autoři proto uvádějí, že jasnější denní světlo, například 1 000 luxů a více, může být jednoduchým prostředkem prevence psychiatrických poruch a demence. Lidé v moderní společnosti podle nich tráví téměř 90 procent dne uvnitř, kde umělé osvětlení obvykle dosahuje jen 300 až 500 luxů.