Mezinárodní tým vědců identifikoval 1260 genetických variant spojených s lidskou osobností, z toho 824 dosud neznámých. Studii zveřejnil ve středu vědecký časopis Nature.

Co ukázala genetická analýza

Výzkumníci analyzovali data od 1,14 milionu lidí rozdělených do 46 skupin. Zaměřili se na pět základních rysů osobnosti, takzvaný Big Five: extraverzi, přívětivost, svědomitost, neuroticismus a otevřenost novým zkušenostem.

„Je to jedna z věcí, které mě nejvíc překvapily“ — Michel Nivard, profesor genetické epidemiologie na Univerzitě v Bristolu

Nivard patří mezi hlavní autory studie. Podle jeho slov zůstal genetický vliv na osobnost prakticky stejný i při srovnání sourozenců či dětí s rodiči, na rozdíl od vzdělání nebo příjmu tak rodinné prostředí u osobnosti hraje jen malou roli.

Nalezené varianty společně vysvětlují mezi 4,8 a 9,3 procenta rozdílů v jednotlivých rysech osobnosti mezi lidmi. Jde o výrazně nižší podíl než 40 až 60 procent, které naznačovaly dřívější studie na dvojčatech, což ukazuje na silný vliv prostředí a výchovy.

Žádná jednotlivá varianta nemá výrazný dopad. Nejsilnější z nich, spojená s extraverzí, odpovídá posunu z 50. na 50,35 percentil populace. Podle autorů proto nelze z genomu spolehlivě předpovědět osobnost konkrétního člověka.

Souvislosti s chováním a nemocemi

Studie propojila genetické varianty s reálným chováním. Lidé s vyšší genetickou zátěží pro otevřenost se ve středním věku častěji stěhují do městských čtvrtí a jsou aktivnější v noci, zatímco svědomití lidé míří do rezidenčních oblastí a jsou aktivní přes den. Svědomitost také souvisí s nižším kuřáctvím a nižším body mass indexem.

Přívětivost se ukázala jako nejobtížněji uchopitelný rys, s nejnižší mírou dědičnosti a nejmenší shodou mezi zeměmi. Nivard nabízí vysvětlení, že stejné slovo může v různých kulturách znamenat odlišné vzorce chování.

Genetický profil spojený s otevřeností zároveň koreluje s vyšším rizikem psychických poruch, což dřívější klinické studie nezaznamenaly tak jasně. Nivard připouští, že zatím nemá jednoznačné vysvětlení tohoto zjištění.

Genetik Miguel Pita, který se na výzkumu nepodílel, hlavní přínos studie vidí v rozsahu dat, které umožnily poprvé prokázat genetický vliv na osobnost s takovou přesností. Podle něj šlo o obtížně doložitelný, byť očekávaný závěr.

Lidský genom obsahuje celkem čtyři až pět milionů genetických variant, což podle autorů studie otevírá prostor pro další výzkum v genetice, sociologii, psychologii i psychiatrii.