Při pozorování zatmění Slunce se lidské oko chová jinak než za běžného soumraku. Za pokles světla při rychlé změně osvětlení může Purkyňův jev, který mění vnímání barev a zvýrazňuje odstíny modré a zelené na úkor červené.

Co je Purkyňův jev

Jev je pojmenován po českém anatomovi Janu Evangelistovi Purkyňovi a popisuje, jak se mění barevné vnímání člověka v závislosti na množství dostupného světla. Za denního světla vidí oko barvy ostře a s vysokým kontrastem, se snižující se intenzitou osvětlení se ale vnímání barev postupně omezuje.

Tento proces běžně probíhá pozvolna v průběhu celého dne, například při přechodu od odpoledne k večeru. Během úplného zatmění Slunce 12. srpna, které bude částečně viditelné, ale Měsíc zakryje Sluneční kotouč mnohem rychleji, čímž vznikne umělý a náhlý přechod od denního světla k tmě podobný soumraku.

Za tento proces zodpovídají dva typy buněk v oční sítnici. Čípky zachycují barvy a pracují nejlépe při dostatku světla, zatímco tyčinky fungují i při velmi nízké intenzitě osvětlení a jsou citlivé především na modrou a zelenou barvu.

Lidské vidění rozlišuje tři stavy podle množství dostupného světla. Při fotopickém vidění za denního světla dominují čípky a kontrast je vysoký, při mezopickém vidění pracují čípky i tyčinky současně a při skotopickém vidění za tmy přebírají hlavní roli tyčinky s nižším rozlišením barev.

Jak se projeví během zatmění

Při rychlé změně osvětlení během zatmění Slunce začnou čípky i tyčinky pracovat současně, což odpovídá mezopickému vidění. Právě tento stav zachytí oko ve chvíli, kdy Měsíc zakryje Slunce, a modré a zelené odstíny budou výrazně lépe rozeznatelné než červené. Mimo pás úplného zatmění se efekt projeví také, síla kontrastu ale závisí na míře okolní tmy.

Jev je patrný pouze pozorováním pouhým okem, fotoaparáty ho nedokážou zaznamenat, protože jde o čistě fyziologický proces lidského zraku. Odborníci proto doporučují při přímém pozorování zatmění používat homologované ochranné brýle, aby nedošlo k nevratnému poškození očí.