Tetovací pigment ve vpichu spouští imunitní reakci a jeho částice mohou putovat do mízních uzlin.
Co se děje s pigmentem v těle
Pigment vstupuje do buněk v dermis, tedy ve střední vrstvě kůže, kde ho tělo rychle rozpozná jako cizorodou látku. Imunitní buňky ho však neodstraní, protože jsou částice příliš velké. Právě proto tetování zůstává trvalé.
Moderní tetovací barvy tvoří složitá směs chemických látek. Podle lékařské mikrobioložky Manal Mohammed obsahují pigmenty, nosné kapaliny, konzervanty a malé množství nečistot, napsala v prosinci 2025 pro web The Conversation.
„Mnohé pigmenty byly původně vyvinuty pro průmyslové využití, například autolaky, plasty a tonery tiskáren.“ — Manal Mohammed, lékařská mikrobioložka.
Částice inkoustu podle výzkumů pronikají do lymfatického systému a hromadí se v mízních uzlinách. Ty filtrují mízu a zachycují z ní poškozené buňky, bakterie, viry i cizorodé látky včetně tetovacího inkoustu.
Jaká rizika tetování přináší
Ve tetovacích inkoustech výzkumníci zjistili stopová množství těžkých kovů, konkrétně niklu, kobaltu, chromu a ve vzácných případech olova. Ve vysokých koncentracích mohou způsobit poškození orgánů, neurotoxicitu a vyšší riziko rakoviny.
Těžké kovy v některých případech vyvolaly alergické reakce a imunitní přecitlivělost. Polský muž po tetování červeným inkoustem přestal se potit, přišel o všechny tělesné chlupy a objevilo se u něj vitiligo, kožní onemocnění projevující se zesvětlením kůže.
Podle Mohammed jsou s alergickými reakcemi a chronickým zánětem spojeny častěji barevné inkousty, zejména červené, žluté a oranžové. Červený inkoust souvisí s trvalým svěděním, otoky a granulomy, tedy zánětlivými uzlíky, které vznikají při izolaci materiálu nedostupného imunitnímu systému.
Reakce zčásti způsobují kovové soli a azopigmenty, organické sloučeniny používané pro výrazné barvy. Při určitém záření, například slunečním nebo při laserovém odstraňování tetování, se mohou rozkládat na aromatické aminy, které laboratorní studie spojily s rakovinou a genetickým poškozením.
Černé pigmenty mohou obsahovat polycyklické aromatické uhlovodíky, které se vyskytují v sazích, výfukových plynech i připáleném jídle. Mnohé z nich patří mezi karcinogenní látky.
U lidí zatím chybí silné důkazy o souvislosti tetování s rakovinou, laboratorní a zvířecí studie však riziko naznačují. Observační studie zveřejněná koncem minulého roku zjistila u tetovaných o 29 procent vyšší riziko melanomu, nádoru kůže, jiné nedávné studie souvislost nenašly.
Tetování navíc narušuje kožní bariéru, jednu z obran organismu před infekcemi, například zlatým stafylokokem, žloutenkou typu B a C či vzácně atypickými mykobakteriálními infekcemi.
Tetovací průmysl je v mnoha zemích z velké části neregulovaný. Je proto vhodné zeptat se tatéra na používané inkousty a hygienu a lidé s imunitními potížemi by se měli předem poradit s lékařem.