Vytrvalostní sportovkyně podle zdravotního portálu Fitbook chodila 14 dní třikrát denně do finské sauny vyhřáté na 90 °C. Po přípravě na maraton jí podle jejího popisu nebolely svaly.
Jak sauna ovlivnila svaly a oběh
Sportovkyně, jejíž zkušenost popsal portál Fitbook, strávila v sauně celkem deset hodin. Navzdory přípravě na maraton a dlouhým horským túrám se u ní svalová horečka nedostavila.
Portál Fitbook uvádí biologické vysvětlení: silné horko v těle podněcuje tvorbu takzvaných proteinů tepelného šoku, které prokazatelně brzdí odbourávání svalových bílkovin. Před saunou i po ní sportovkyně navíc používala polévání kolen studenou vodou podle Kneippa, aby zmírnila otoky kloubů.
Oběhová soustava se podle portálu přizpůsobuje rychle, lékaři tento děj označují jako tepelnou aklimatizaci. Srdce nejprve bije výrazně rychleji, aby přeneslo teplou krev ke kůži a odvedlo teplo, a periferní cévy se rozšiřují. Po saunování může tlak podle studie Ketelhuta a kolegů, o níž informoval web ScienceDaily, dočasně klesnout pod výchozí hodnotu.
Při pravidelných návštězích kabiny roste objem krevní plazmy, pocení nastupuje dříve a srdce při stejném horku tluče klidněji. Autorce se podle jejího popisu už po několika dnech setrvání v kabině dařilo snáz.
K rituálu patřilo po krátkém ochlazení dýchacích cest na čerstvém vzduchu také vstoupit do rybníka s 14 °C studenou vodou. Cévy se podle Fitbooku v 90stupňové kabině rozšiřují a ve studené vodě náhle stahují, což krátkodobě zvyšuje krevní tlak.
Odborný web Gesundheitsfundament s odkazem na klinické studie uvádí, že jedna návštěva sauny u lidí s rizikovými faktory dočasně snižuje krevní tlak a rychlost pulzové vlny. Metaanalýzy ale u řady kardiovaskulárních parametrů zatím nevykazují jednotně pozitivní výsledky.
Pro lidi s předchozími onemocněními nebo nízkým tlakem zůstává prudká změna teploty rizikem. Před každodenním saunováním je proto podle portálu vhodné lékařské vyšetření.